RSS je jedním z pojmů, které jsou zmiňovány v každém Kiddies2.0 článku,
takže si odpustím úvodní tlachy na téma „Co to je RSS a proč to je...?“
a půjdu rovnou k věci.Na Bloguje je několik tisíc RSS kanálů k
odběru (když počítám i RSS pro komentáře a pro jednotlivé rubriky, tak
několik desítek tisíc). V únoru bylo 4.5% požadavků na server právě na
soubor rss.xml. Nemusí se to zdát moc, ale co do počtu dotazů
to je hezké druhé místo, hned za požadavkem na úvodní stránky blogů
(4.91%). Když k tomu přičtu přístupy na comments.xml, tak je to nastejno.Bývalo
hůř. Před rokem bylo požadavků na rss.xml téměř jedenáct procent. Když
se dívám do přehledu useragents, vidím zřetelný ústup stand-alone
čteček (na třetím místě byl v březnu 2006 FeedReader; dnes ve
statistice Top20 chybí úplně). Nemohu z toho však usuzovat na nějaký
masivnější nástup online RSS čteček. Ty se objevují pouze ve statistice
požadavků na RSS kanály, mezi referery vidět nejsou...Kromě RSS
čteček se na utěšeném trafficu podílí i online agregátory. Bohužel,
jejich autoři velmi často neřeší situaci „co bude až...“, takže jejich
robot pracuje na prostém principu „přečtu, jdu dál, přečtu znovu za X“.
Problém nastává ve chvíli, kdy agregátor začne agregovat víc zdrojů z
jednoho serveru. To pak přístupy naskakují a situace začíná připomínat
nepovedený DoS útok.Samosebou že řešení existuje. Řešení
existuje vždy, když je dobrá vůle k dohodě. V tomto směru je moje
zkušenost s autory českých agregátorů velmi tristní (s čestnými
výjimkami). Dovolte dvě ilustrační historky:Provozovatel
prvního agregátoru, dnes již neexistujícího, mi na upozornění, že
jejich stroj nám dělá vyšší traffic než je zdrávo odpověděl, že ONI
jsou největší agregátor, a že taky proto mají hodně požadavků, že to
tak prostě je a že změna algoritmu by byla u jejich zaběhnutého systému
velmi složitá, což si jistě dovedu představit, takže nashledanou. K
rozumu přišel až po známém triku s „deny from ...“ a implementoval
řešení, které jsem mu od počátku navrhoval. Od té doby nebyl problém. S
nimi.Přišli jiní.
Situace se opakovala - mnoho dotazů, „deny from ...“, po čase otázka
PROČ jsou zablokovaní, zase povídání o největším agregátoru (okořeněné
řečmi o tom, jak „nám přivádějí uživatele“), tlachy typu „nezatěžujeme
vás, čteme zdroje jednou za šest hodin“ (ale při počtu který četli se
stávalo, že přišlo 80 dotazů za 40 sekund), na můj návrh odpověď ve
stylu „to se nám nevyplatí kvůli vám to předělávat...“, kontranávrh
(„Tak nám posílejte PING vždy když bude nový příspěvek“) a po těchto
žertovných mailech s neskrývanými osobními antipatiemi nakonec i oni
přistoupili na řešení, které jsem navrhoval.Autoři
agregátorů by si měli uvědomit, že efekt „přivádíme vám čtenáře“ je pro
velký blogovací server nicotný v porovnání s efektem „my máme ta data,
bez nichž je vaše služba nanic“, a měli by se chovat ke zdrojům těch
dat šetrněji. Podojit, ale ne z nich cedit krev. (Při pohledu do
statistik vidím dokonce velmi silný nepoměr mezi tím, jak agregátory
přistupují a kolik přivedou lidí; dle počtu „přivedených lidí“ je efekt
agregátorů mizivý jak relativně, tak absolutně.) Jaké je to
„šetrné řešení“, které jsem navrhoval? Prosté. Využít globálního
agregovaného RSS kanálu, který Bloguje nabízí a který obsahuje u každé
ITEM položky i tag source.
Agregátor stáhne tento kanál a roztřídi si příspěvky k těm kanálům,
které sleduje. Stejné agregované RSS nabízí i další blogoservery (jen
nemají parametr SOURCE, takže je jejich parsování o něco těžší).Když už se budete, milí autoři čteček a agregátorů, dívat do té RSS specifikace, tak se podívejte i na tagy ttl, skipHours a skipDays. Sice jsem je zatím skoro nikde neviděl, ale jistě se začnou objevovat, s tím jak jejich potřeba bude časem narůstat.Za
naprostou samozřejmost považuji alespoň minimální inteligenci robota,
kterému dojde, že když v čase T nebyl žádný nový příspěvek, v čase T+5
minut taky ne, v T+10 taky ne a v T+15 opět ne, tak že je nesmysl číst
v T+20 a nejspíš i v T+25, že by stačilo bohatě čtení v T+30, T+45,
T+60 a když ani pak nebude nic nového, tak se přijít podívat za dvě
hodiny, za tři, za šest... Pokud jste ale „posedlí aktuálností“, tak
nezbyde než prohlížet agregované RSS. Děkuji za pozornost, doufám že jste si vzali ponaučení a když ne, tak - sejdeme se v .htaccess :)Powered by ScribeFire.

Uživatelský popis OpenID už jsem tu nastínil v minulém článku. Další informace k samostudiu zde:http://mozek.cz/info/openid http://openid.net/ http://en.wikipedia.org/wiki/OpenID http://www.openidenabled.com/ http://www.itsecurity.com/features/openid-identity-management-catches-fire-021707/ -
Microsoft, the biggest of them all, said in early February it would
align its Windows CardSpace Initiative with the OpenID 2.0
specification. A few days before, Symantec also said it will support
OpenID for use with its new Norton Identity Service, following
Verisign’s announcement last year of its Personal Identity Provider
service for OpenID users.Co to je OpenID?OpenID is an open, decentralized, free framework for user-centric digital identity.OpenID je otevřený. K dispozici jsou zdrojové kódy pro servery i pro klienty v nejrůznějších jazycích - http://www.openidenabled.com/openid/libraries/ OpenID je decentralizovaný. Není jeden centrální server, je zcela na vás, který si vyberete. (Trochu jako Jabber, že?)OpenID je „free“. Nikomu se nic neplatí ani za používání OpenID, ani za použití technologie jako takové.Základní
myšlenka je mít údaje o osobě na jednom jediném serveru, který tyto
informace poskytne schváleným žadatelům a zároveň ověří uživatele.Výhodou
otevřenosti a decentralizovanosti OpenID je možnost udělat si vlastní
OpenID server, pokud se vám ty oficiální nelíbí. S jinou grafikou, s
jinými pravidly pro registraci... Dokonce existují i malé OpenID
servery, které ověřují jednoho jediného uživatele. Můžete si ho nasadit
na svůj web, pokud vám na existujících implementacích cokoli
nevyhovuje. Můžete si mu přidat vlastní podepsaný SSL certifikát.
Stávající „OpenID ready“ systémy pak dokáží pracovat i s vaším podpisem a dokáží si vás ověřit u VAŠEHO serveru.Existuje i možnost použití URL stránek jako OpenID identifikátoru. Příkladně já mám OpenID identitu openid.cz/adent. Vložil jsem si do hlavičky těchto stránek dva tagy:<link rel=“openid.server“ href=“https://openid.cz/server/“><link rel=“openid.delegate“ href=“openid.cz/adent“>openid.server udává server, kde probíhá ověření, openid.delegate je moje identita. Místo svého OpenID identifikátoru „openid.cz/adent“ mohu použít „zapisnik.maly.cz“ se stejným výsledkem. Ověřovací knihovna se pokusí spojit se „zapisnik.maly.cz“,
nalezne tyto dva tagy a ověří identitu u serveru, který je v nich
zadán. Odpadá tak defacto důvod, pro který by mělo být součástí OpenID
i URL stránek.Jak OpenID funguje?V nejjednodušší podobě probíhá ověřování uživatele zhruba takto:1. Uživatel zadá na stránky Klienta své OpenID.2. Klient z informací v OpenID zjistí, který poskytovatel toto konkrétní OpenID spravuje (Poskytovatel)3. Uživatel je přesměrován na stránky Poskytovatele4. Na stránkách Poskytovatele se Uživatel standardním způsobem přihlásí, pokud je třeba, a určí, jaké údaje budou předány (pokud je třeba).5. Uživatel je přesměrován zpět na stránky Klienta. V HTTP požadavku jsou předány požadované informace a podepsaný jednorázový klíč6. Klient přijme informace a ověří si (skrytým) voláním Poskytovatele platnost klíče Implementace:Odkazy na různé knihovny jsou na http://www.openidenabled.com/openid/libraries/ - Perl, Ruby, Python, PHP, dotNET, Java, ColdFusionExistují pluginy do různých blogovadel (MovableType, WordPress, ...)Další knihovny naleznete na http://openid.net/wiki/index.php/Libraries Jednouživatelský server: http://siege.org/projects/phpMyID/ Implementace serveru v PHP: http://taral.livejournal.com/147710.html Další informacehttp://www.google.com  Pokud
si budete vytvářet OpenID, dejte pozor na diakritiku v identifikátoru.
měla by fungovat bez problémů na webech v UTF-8, ale zaručeno to není,
proto raději volte identifikátor bez diakritiky - viz komentáře Doufám, že se mi podařilo trošičku popsat OpenID nebo vás alespoň nasměrovat. Snad ještě jen dodatek: OpenID.cz
není nová služba, která by měla nahradit MS Passport, nic z toho. Je to
(první) ČESKÁ implementace veřejného serveru technologie OpenID.
Výhrady k její použitelnosti a logice (5 znaků) prosím směřujte na
jejich adresu, nikoli mně do komentářů. Já to neprovozuji, já to
nedělal, prosím, pište to JIM - nebo nabídněte alternativu. Děkuji. Powered by ScribeFire.

Pokud čekáte řeči o tom, co je AJAX, proč je AJAX, proč je „na Západě populární a u nás nic“ a „jak na AJAX“, tak jděte, prosím, někam jinam...- Před časem jsem se rozhlížel po nějaké hezké JS dvanula
knihovně, která by uměla trošku oživit web. Nechtělo se mi strávit
spoustu času vymýšlením kola - a kupodivu jsem i našel! Jako nejlepší
se v tu dobu jevila JS knihovna Prototype a její „grafická nadstavba“ scriptaculous.Nejprve jsem si říkal, že to stejně použiju „jen na ten AJAX a pár efektů“, jenže jsem si po čase zvyknul třeba i na to psát $(„prvek“) místo document.getElementById(„prvek“), nebo na form.serialize(). Zkrátka příjemná rozšíření, co ulehčí spoustu datlení. A i ten AJAX to umí...- Bohužel mám dojem, že v poslední době tahle dvojice trochu spí a zatím jí silně šlape na paty knihovna jQuery. Je mnohem menší (19 kB, co to je?) a množstvím různých pluginů odsouvá Scriptaculous na vedlejší kolej. Za mnohé snad jen Thickbox, což je taková variace na window.open s troškou těch vizuálních efektů. I tady na Zápisníku můžete vidět dvě ukázky jQuery v akci. Například u oblíbených pravidel komentování. :) -Před několika dny jsem objevil příjemný efekt „navigace na stránce“ - Auto Scrolling Page Navigation.
Používá „minimal-obtrusive“ techniku, to znamená, že do textu, který
používá klasickou stránkovou navigaci přes anchors (odkazy na #jmeno),
nemusíte vkládat nějaké DIVy ani připisovat všelijaké „onclick...“ -
stačí na začátek vložit JS kód a ze starého klasického poskakování po
dokumentu se stane dynamický pohyb. Samosebou tam, kde JS nefunguje,
zůstane zachována stará funkčnost. Tenhle efekt používá Prototype a knihovnu Effects ze Scriptaculous.-Pokud se vám z nějakého důvodu líbí „ušaté“ stránky, tedy stránky se záložkami, můžete najít inspiraci u LivePipe Control.Tabs. I tenhle skript používá knihovnu Prototype a je „minimal obtrusive“ - záložky jsou přístupné i pro prohlížeče s vypnutým JS. - Na MiniAJAX
najdete knihovnu různých AJAXích srandiček, efektů, triků či
užitečností, jak kdo chce. Vše s ukázkou, vše ke stažení a prozkoumání,
většina velmi efektní a „eye candy“, přesně jak to nový web chce. - Užijte si to... Powered by ScribeFire.